Ozvěny z diskuzního setkání k Evropskému fondu pro…

Dne 23. června 2026 se v prostorách Ministerstva průmyslu a obchodu uskutečnilo diskuzní setkání, které představilo vznikající Evropský fond pro konkurenceschopnost (EFK). EFK bude sdružovat 14 aktuálně přímo řízených programů a pro budoucí období (2028-2034) představuje hlavní zdroj podpory pro zvýšení konkurenceschopnosti a technologické nezávislosti EU. Cílem akce bylo diskutovat příležitosti, které EFK přináší, připravenost ČR z něj čerpat, ale i synergie s budoucí kohezní politikou.

Diskuzní setkání zahájila svým úvodním slovem Jitka Opičková, vrchní ředitelka sekce fondů EU MPO. Cíle EFK a jeho fungování v úvodu dne představil Jan Potužák z Evropské komise. Na jeho prezentaci navázalo pět tematických diskuzních panelů.

Česko musí přejít od čerpání k investování do budoucnosti

Připravovaný EFK představuje jednu z nejvýznamnějších změn evropské podpory inovací, průmyslu a strategických technologií za poslední dekádu. Diskuze odborníků, zástupců veřejné správy, firem, výzkumných organizací i finančních institucí během diskuzního setkání ukázaly, že Česká republika má řadu předpokladů k úspěchu, zároveň však bude muset překonat řadu úskalí a bariér.

Napříč všemi pěti tematickými panely zazníval společný motiv: budoucí konkurenceschopnost nebude stát na schopnosti efektivně čerpat prostředky, ale na schopnosti soustředit investice do oblastí, ve kterých může Česká republika dosáhnout evropského významu. To neplatí pouze o EFK, ale také o budoucí kohezní politice.

Od podpory projektů k budování strategických kapacit

Úvodní panel otevřel debatu o tom, zda má Česká republika dostatečně jasnou představu o své pozici v evropské ekonomice v horizontu příštích deseti let. Kateřina Borunská z Evropské komise v diskuzi uvedla evropský pohled na podporu konkurenceschopnosti. Na ni navázal Pavel Juráš z Ministerstva průmyslu a obchodu, který zdůraznil potřebu lépe koncentrovat veřejné investice a hledat synergie mezi jednotlivými národními i evropskými nástroji podpory. Naďa Koníčková z Technologického centra Praha představila možnosti podpory žadatelů. Významnou část debaty věnovali panelisté také budoucí roli finančních nástrojů. Andrea Ferjenčíková z Národní rozvojové banky zdůraznila potenciál úvěrů, záruk a kapitálových vstupů při financování inovativních projektů, zatímco zmocněnec pro start-upy Martin Jiránek otevřel diskusi o tom, jak nastavit podporu tak, aby odpovídala potřebám rychle rostoucích startupů a scale-upů.

Dekarbonizace jako průmyslová příležitost

Druhý panel ukázal, že dekarbonizace nemusí být pouze regulatorní povinností, ale může se stát významným impulsem pro modernizaci českého průmyslu. Pavlína Kulhánková představila evropský pohled na dekarbonizaci jako jeden z pilířů budoucí konkurenceschopnosti a upozornila na příležitosti vyplývající z nových evropských iniciativ zaměřených na čisté technologie. Bohuslav Čížek ze Svazu energetiky představil pohled podnikatelského sektoru na dekarbonizaci jako konkurenční výhodu. Lucie Beránková z 2. ekonomické transformace mluvila o možnostech Česka stát se místem, kde vznikají strategické projekty evropského významu. Důležitý pohled přinesl také Lukáš Prokop z Centra energetických a environmentálních technologií VŠB-TU, který naznačil bariéry, které brání výzkumným projektům dostat se do investiční fáze.

Digitální suverenita začíná u lidí

Třetí panel se věnoval digitálním technologiím, umělé inteligenci a kybernetické bezpečnosti. Vládní zmocněnec pro umělou inteligenci Lukáš Kačena představil vizi České republiky jako aktivního hráče v evropském digitálním prostoru a zdůraznil význam investic do výpočetních kapacit, umělé inteligence a moderních digitálních technologií. Jaromír Hanzal z Asociace pro aplikovaný výzkum v IT upozornil, že samotné technologie nestačí. Za jednu z největších bariér digitální transformace označil nedostatek kvalifikovaných lidí a schopnosti firem efektivně řídit změnu. Na problematiku kybernetické bezpečnosti navázali David Pešek z ČVUT a Tereza Šamanová z Cybersecurity Innovation Hubu. Diskutovali o dopadech nových evropských regulací, rostoucím významu principu „security by design“ i o potřebě posilovat odolnost firem vůči novým typům kybernetických hrozeb spojených s rozvojem umělé inteligence.

Farmacie a biotech: příležitost k vyšší specializaci

Diskuse ve čtvrtém panelu ukázala, že český farmaceutický a biotechnologický sektor disponuje kvalitním výzkumným zázemím, ale stále hledá svou jednoznačnou evropskou specializaci. Jan Kobliha z MPO zdůraznil potřebu lépe zapojovat české firmy do evropských hodnotových řetězců a podporovat přechod inovací z laboratoří do průmyslové výroby. Filip Vrubel z České asociace farmaceutických firem zhodnotil potenciál českých firem hrát významnější roli na evropském trhu. Petr Davídek z Ministerstva zdravotnictví reflektoval změny, které by mohly pomoci zrychlit cetu inovací k pacientům. Petra Kinzlová z Prague.bio přinesla pohled rychle rostoucího biotechnologického ekosystému a zhodnotila i připravenost firem na návratnou formu podpory.

Obrana a vesmír jako nové evropské priority

Závěrečný panel se zaměřil na rostoucí význam obranného a kosmického průmyslu. Václav Kobera z MPO představil kroky směřující k posílení české účasti v evropských kosmických programech a zdůraznil význam propojení civilních, kosmických a obranných technologií. Leoš Mauer z Defence Hub CzechInvest popsal praktické zkušenosti firem při vstupu do evropských projektů Kristýna Helm z Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu zdůraznila význam zapojení malých a středních podniků v obranném sektoru a jejich specifickou podporu, zatímco Jiří Protiva z Asociace leteckého a kosmického průmyslu poukázal na příležitosti v oblasti satelitních technologií, autonomních systémů a dalších dual-use technologií. Panelisté se shodli, že právě propojení obranného, kosmického a civilního výzkumu může být jednou z oblastí, kde má Česká republika potenciál významně posílit svou pozici v evropských hodnotových řetězcích.

Společný závěr: rozhodující budou následující roky

Evropský fond pro konkurenceschopnost není pouze novým finančním nástrojem. Představuje příležitost definovat, v jakých oblastech chce Česká republika v příštích letech uspět a jakou roli chce hrát v evropské ekonomice budoucnosti. Klíčovou výzvou bude schopnost soustředit zdroje do strategických priorit, zlepšit koordinaci mezi institucemi a urychlit přenos inovací do praxe.

Během diskuzního setkání byl využit QR kód pro aplikaci Slido.

Záznam z diskuzního setkání je dostupný zde: YouTube MPO

Prezentaci naleznete ke stažení níže.

Těšíme se na další akce!